Když stojíme NAD PROPASTÍ, je třeba říci si DOST BYLO SNŮ a zvednout HLAVU VZHŮRU.

1. května 2016 v 14:21


Poslední dobou jsem nějak neměla čas přispívat, ale zdá se, že to vůbec nevadí, protože bych ve třech úvahách jen omílala to samé, co už bylo řečeno v nadpise.


Přírodní propast člověka fascinuje. Na jedné straně ho láká, na druhé děsí svou tajemností a temnotou.

Snad právě pro tu tajemnou temnotu se zoufalá situace připodobňuje propasti. Bohužel potká to každého z nás.
Každý z nás má občas pocit, že stojí NAD PROPASTÍ. Že mezi minulostí a budoucností ční díra zvíci pekla slibující zážitky plné utrpení a bolesti.

Pokud se ocitneme NAD PROPASTÍ, nemusí jít o konec cesty, někde se nachází jiné řešení. Možná se nám zpočátku nebude líbit, že jsme si museli říct DOST BYLO SNŮ, ale s odstupem času si uvědomíme, co nám přineslo.

Takže HLAVU VZHŮRU vstříc novým zážitkům.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama