Květen 2014

když mi bylo pět

17. května 2014 v 23:13 | gleti
Už hodně vody uplynulo od doby, kdy mi bylo pět. Voda odnesla špatné vzpomínky a zanechala jenom ty dobré, prozářené sluncem, plné her a pohádek. Láska k nim mi zůstala, i když jsem vyrostla z dětských střevíčků.

A měla jsem velké štěstí, protože jsem na své cestě potkala pěknou řádku lidí, kteří si kousky dětství přenesli do dospělosti, a umí si hrát, jako když jim bylo pět.

Absťák

3. května 2014 v 11:51 | gleti
Hodně, hodně dlouho jsem si myslela, že jsem nějaká divná, když po dočtení některých knížek zažívám pocity smutku a prázdnoty, podobné tomu, kdy vás opustí přítel.

Až po letech jsem se dověděla, že podobně jako na hrách, může být závislost na čtení.

Jenže na rozdíl od hráčů, já dosud nevím, která knížka mi přivodí závislostní trans. Například Laurell Hamilton i Patricie Briggs píší paranormální romance. Ale zatímco hrdinky první spisovatelky mi nic neříkají, hrdinky druhé autorky jsou mi bližší než mnozí příbuzní. Na každou novou knížku od Patricie čekám s dychtivostí, jak gurmán na lanýže. A s množstvím přečtených stránek se děsím konce, protože zase přijdu o svou drogu na níž jsem závislá.

Tato závislost má jednu výhodu, neničí zdraví, jen jako všechny závislosti leze do peněz.